§ 175 Způsoby vymáhání
DŘzákon č. 280/2009 Sb. · Díl 5 – Vymáhání daní · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf stanovuje způsoby, jakými může finanční nebo jiný úřad (správce daně) vymáhat nezaplacené daně a poplatky (nedoplatky) od podnikatelů a firem. Zákony úřadu dávají na výběr z několika možných postupů, jak tyto peníze získat zpět. Úřad má zároveň povinnost zvolit takový postup, aby náklady na vymáhání nebvaly v nepřiměřeném poměru k samotnému dluhu.
- Úřad může nezaplacený dluh vymáhat sám pomocí vlastní daňové exekuce.
- Správce daně může o vymáhání dlužné částky, která je příjmem stanovených veřejných rozpočtů, požádat obecného správce daně.
- K vymáhání nedoplatku může úřad využít také služeb soudního exekutora.
- Úřad má možnost přihlásit dlužnou částku do insolvenčního nebo jiného řízení určeného k uplatnění pohledávek.
- Nezaplacený dluh může úřad přihlásit do veřejné dražby, kterou se rozumí dražba podle zákona o veřejných dražbách nebo dražba prováděná soudem či soudním exekutorem.
- Způsob vymáhání musí úřad zvolit tak, aby náklady na vymáhání, které dlužník zaplatí, nebyly ve zjevném nepoměru k výši dlužné částky.
(1) Správce daně může
a) vymáhat nedoplatek daňovou exekucí,
b) požádat o vymáhání nedoplatku, který je příjmem veřejného rozpočtu podle § 2 odst. 2 písm. a) až d), obecného správce daně,
c) zabezpečit vymáhání nedoplatku prostřednictvím soudního exekutora,
d) uplatnit nedoplatek v insolvenčním nebo jiném řízení určeném k uplatnění pohledávky, nebo
e) přihlásit nedoplatek do veřejné dražby, kterou se pro účely správy daní rozumí dražba podle zákona upravujícího veřejné dražby nebo dražba prováděná soudem nebo soudním exekutorem.
(2) Správce daně zvolí způsob vymáhání nedoplatku tak, aby výše nákladů spojených s vymáháním, které bude daňový subjekt povinen uhradit, nebyla ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku.