§ 185 Společná ustanovení pro daňovou exekuci
DŘzákon č. 280/2009 Sb. · Oddíl 1 – Daňová exekuce · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje společná pravidla pro daňovou exekuci a týká se dlužníků i jejich manželů. Upřesňuje pravidla pro postižení majetku ve společném jmění, vracení přeplatků z exekuce nebo postihování majetku určeného pro svěřenského nástupce. Rovněž řeší příslušnost úřadů při změně sídla a zjednodušuje oznamování údajů, které si berní úřad (správce daně) dokáže sám zjistit.
- Pokud se daňová exekuce týká majetku ve společném jmění manželů nebo majetku manžela dlužníka, má tento manžel stejné postavení jako samotný dlužník.
- Jestliže exekuce vynese více peněz, než činí vymáhané nedoplatky, vznikne dlužníkovi vratitelný přeplatek, který mu správce daně musí vrátit i bez žádosti do 15 dnů.
- Pokud během exekuce prodejem věcí dojde ke změně místní příslušnosti úřadu, dokončí exekuci původní správce daně, pokud se s novým úřadem nedohodne jinak.
- Exekucí lze postihnout i majetek dlužníka, který má v budoucnu přejít na svěřenského nástupce (následného dědice) a dlužník s ním nemůže volně nakládat.
- Dlužník nemusí správci daně oznamovat údaje, které si úřad dokáže sám automatizovaně zjistit z dostupných evidencí; tato výjimka se však nevztahuje na prohlášení o majetku.
(1) Týká-li se daňová exekuce majetku patřícího do společného jmění manželů nebo majetku manžela dlužníka, má manžel dlužníka ohledně tohoto majetku stejné postavení jako dlužník; v pochybnostech se má za to, že majetek patří do společného jmění manželů.
(2) Převyšují-li peněžní prostředky získané daňovou exekucí částku vymáhaných nedoplatků, vznikne dlužníkovi vratitelný přeplatek, který správce daně vrátí i bez žádosti do 15 dnů.
(3) Dojde-li v průběhu daňové exekuce prodejem movitých věcí nebo prodejem nemovitých věcí ke změně místní příslušnosti, daňovou exekuci dokončí správce daně, který ji nařídil, pokud se tento správce daně a správce daně nově místně příslušný nedohodnou jinak.
(4) Daňovou exekucí lze postihnout rovněž majetkové právo, movitou věc nebo nemovitou věc dlužníka, které mají přejít na svěřenského nástupce jako následného dědice a se kterými dlužník nemůže volně nakládat.
(5) Stanoví-li tento zákon dlužníkovi povinnost oznámit správci daně údaje, nevztahuje se tato povinnost na údaje, které je správce daně schopen prostřednictvím automatizovaného přístupu zjistit z evidence, do níž má zřízen takový přístup; to neplatí pro prohlášení o majetku. Okruh údajů, které je správce daně schopen prostřednictvím automatizovaného přístupu zjistit, zveřejní správce daně způsobem podle § 56 odst. 2.