§ 209 Daňová exekuce prodejem movitých věcí
DŘzákon č. 280/2009 Sb. · Oddíl 3 – Daňová exekuce prodejem movitých věcí a nemovitých věcí · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje postup správce daně při určování ceny sepsaného majetku v rámci daňové exekuce po nabytí právní moci exekučního příkazu. Týká se dlužníků, kterým finanční úřad zabavil věci, a stanovuje, kdy hodnotu určí sám úřad a kdy musí přizvat odborníka. Pravidla určují odhad běžných věcí, věcí s historickou či uměleckou hodnotou a zboží, které se rychle kazí.
- V jednoduchých případech odhadne cenu sepsaných věcí sám správce daně a zaznamená ji do úředního záznamu, pokud cenu nebo způsob jejího zjištění neupravuje jiný právní předpis.
- Pro složitější případy ustanoví správce daně k určení ceny znalce (odborníka s oficiálním oprávněním).
- Při oceňování kulturních památek, národních kulturních památek, muzejních sbírek, sbírkových předmětů a předmětů kulturní hodnoty musí správce daně vždy ustanovit znalce.
- U věcí, které se rychle kazí, se za zjištěnou cenu považuje odhad, který provede daňový exekutor přímo při jejich soupisu.
(1) Po nabytí právní moci exekučního příkazu se cena zjistí tak, že správce daně sepsané věci v jednoduchých případech odhadne, pokud cena nebo způsob jejího zjištění není stanovena jiným právním předpisem; cenu zaznamená v úředním záznamu. V ostatních případech ustanoví správce daně ke zjištění ceny sepsaných věcí znalce.
(2) Ke zjištění ceny kulturních památek a národních kulturních památek, sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástmi, a předmětů kulturní hodnoty, ustanoví správce daně vždy znalce.
(3) Za zjištěnou cenu věcí, které se rychle kazí, se považuje cena, kterou určí odhadem daňový exekutor při soupisu.