§ 239a Přechod daňové povinnosti u fyzických osob
DŘzákon č. 280/2009 Sb. · Díl 1 – Právní nástupnictví · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf řeší, co se stane s daněmi fyzické osoby (například OSVČ) po její smrti. Určuje, jak se pro účely daní posuzuje období do konce dědického řízení a jak daňové povinnosti přecházejí na dědice. Týká se všech dědiců, kteří přebírají daňové záležitosti po zemřelém (zůstaviteli).
- Pro účely správy daní se na situaci hledí tak, jako by zemřelý žil až do dne před skončením řízení o pozůstalosti.
- Daňová povinnost zemřelého přechází na dědice rozhodnutím soudu o dědictví, čímž dědic získává postavení daňového subjektu (poplatníka nebo plátce).
- Pokud je dědiců více, přechází na ně společná daňová povinnost a za daňové dluhy ručí společně a nerozdílně podle občanského zákoníku.
- Lhůta pro placení daně od dne smrti zemřelého do dne skončení řízení o pozůstalosti neběží.
- Na dědice přechází i příslušenství daně (například úroky), s výjimkou penále a pokut.
(1) Pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.
(2) Daňovou povinností zůstavitele se pro účely správy daní rozumí daňová povinnost vzniklá zůstaviteli do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.
(3) Daňová povinnost zůstavitele přechází na jeho dědice rozhodnutím soudu o dědictví; dědic tak získává postavení daňového subjektu namísto zůstavitele.
(4) Pokud je dědiců více, přechází na ně společná daňová povinnost. Daňové dluhy z ní vzešlé hradí dědicové společně a nerozdílně v rozsahu podle občanského zákoníku. Společnou daňovou povinnost spravuje správce daně, který byl příslušný ke správě daňové povinnosti zůstavitele v den předcházející dni skončení řízení o pozůstalosti.
(5) Pro daňovou pohledávku, která vzniká v důsledku daňové povinnosti zůstavitele, neběží lhůta pro placení daně ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti.
(6) Daňová povinnost zůstavitele týkající se příslušenství daně přechází na jeho dědice, s výjimkou penále a pokut.