§ 250 Pokuta za opožděné tvrzení daně
DŘzákon č. 280/2009 Sb. · Hlava II – Pokuty a penále · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje pokuty za pozdní podání nebo nepodání daňového přiznání, vyúčtování či hlášení pro daňové subjekty a plátce daně. Určuje způsoby výpočtu pokuty podle počtu dnů zpoždění, její minimální i maximální hranice a podmínky, za kterých se pokuta promíjí nebo snižuje na polovinu. Rozhoduje o ní finanční úřad (správce daně) platebním výměrem se splatností 30 dnů od doručení.
- Toleranční doba bez pokuty je 5 pracovních dnů po uplynutí lhůty pro podání.
- Zpoždění se trestá sazbou 0,05 % denně ze stanovené daně nebo odpočtu (nejvýše 5 %) a 0,01 % denně z daňové ztráty (nejvýše 5 %), popřípadě 0,05 % denně u vyúčtování a hlášení (nejvýše 0,5 %).
- Pokuta se vůbec nepředepíše a nemusí platit, pokud její vypočtená výše nedosáhne částky 1 000 Kč.
- Pokud přiznání nepodáte vůbec, uplatní se maximální 5% hranice (nebo 0,5 % u vyúčtování a hlášení) a pokuta činí vždy nejméně 500 Kč.
- Sazba pokuty se zkrátí na polovinu, pokud přiznání dodáte do 30 dnů od lhůty a nemáte v daném kalendářním roce žádné jiné zpoždění.
- Celková výše pokuty nesmí v žádném případě přesáhnout částku 300 000 Kč a její základ vychází z daně, odpočtu nebo ztráty stanovené v příslušném řízení.
(1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši
a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.
(2) Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.
(3) Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše částku menší než 1 000 Kč.
(4) V případě, kdy daňový subjekt nepodá daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat toto tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle odstavce 1 nebo 2 stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.
(5) Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč.
(6) O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.
(7) Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud
a) daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a
b) v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.
(8) Základem pro výpočet pokuty za opožděné tvrzení daně je výše daně, daňového odpočtu nebo daňové ztráty stanovená ve vyměřovacím nebo doměřovacím řízení, která souvisejí s opožděně podaným daňovým tvrzením.