§ 32 Určení lhůty k provedení úkonu

DŘzákon č. 280/2009 Sb. · Hlava II – Lhůty · znění od 1. 1. 2026

Lidsky řečeno

Tento paragraf vysvětluje, jak finanční úřad (správce daně) určuje časový prostor (lhůtu) pro vyřízení určitého úkolu, pokud tento čas neurčuje přímo sám zákon. Týká se všech lidí a firem (osob zúčastněných na správě daní), které s úřadem při správě daní komunikují.

Finanční úřad vám může lhůtu k provedení úkonu určit svým rozhodnutím, pokud ji nestanovuje přímo zákon a je to potřeba.
Lhůtu kratší než 8 dnů vám úřad může dát jen zcela výjimečně, a to pouze pro jednoduché a velmi spěšné záležitosti.
Pokud vám úřad rozhodnutím ukládá povinnost spojenou s touto lhůtou, musí vás v poučení výslovně varovat před následky jejího nesplnění.
Dá-li vám úřad lhůtu kratší než 8 dnů, musí v rozhodnutí vždy zdůvodnit, proč zvolil takto krátký čas, a to i u rozhodnutí, která se běžně neodůvodňují.

Pozor: Dávejte si pozor na poučení v rozhodnutí od finančního úřadu, kde musí být přesně napsáno, co vám hrozí, pokud stanovenou lhůtu nezvládnete dodržet.

Příklad: Pokud po vás finanční úřad chce provést jednoduchý a zvlášť naléhavý úkon a určí vám na to výjimečně lhůtu kratší než 8 dnů, musí vám v písemném rozhodnutí přesně vysvětlit, proč vám dal takto krátký čas a co se stane, když termín promarníte.

Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.

Úřední znění

(1) Správce daně stanoví osobě zúčastněné na správě daní rozhodnutím lhůtu pro úkon při správě daní, pokud je toho třeba a pokud ji nestanoví zákon.

(2) Lhůtu kratší než 8 dnů lze stanovit jen zcela výjimečně pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé.

(3) Pokud správce daně ukládá rozhodnutím povinnost, ke které se stanovená lhůta váže, musí být v poučení tohoto rozhodnutí obsaženy i právní důsledky nedodržení této lhůty; pokud jde o lhůtu kratší než 8 dnů, musí být rovněž odůvodněna délka této lhůty, a to i v případě, že se rozhodnutí jinak neodůvodňuje.

Zdroj: e-Sbírka