§ 39b Další informace v příloze v účetní závěrce velké účetní jednotky a střední účetní jednotky
Vyhl. 500vyhláška č. 500/2002 Sb. · Hlava IV – Uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce · znění od 1. 1. 2024
Tento paragraf stanovuje povinnost velkým a středním účetním jednotkám uvádět v příloze účetní závěrky rozšiřující a podrobné informace. Týká se to údajů o majetkových podílech, skupinové struktuře, akcích, zaměstnancích, odměnách vedení, transakcích se spřízněnými stranami a podrobností o dlouhodobém majetku či daních. Cílem je poskytnout detailní přehled o finanční situaci podniku.
- Firma musí v příloze uvést přehled majetkových podílů, dceřiných a přidružených firem včetně jejich vlastního kapitálu a výsledku hospodaření.
- Vyžadují se podrobnosti o vydaných akciích, dluhopisech, rozčlenění zaměstnanců podle kategorií a odměnách členů orgánů společnosti.
- U dlouhodobého majetku je nutné rozepsat počáteční a konečné stavu, přírůstky, úbytky, oprávky a opravné položky.
- Je třeba popsat významné obchody se spřízněnými stranami (např. v rámci rodiny či skupiny), pokud nebyly sjednány za běžných tržních podmínek.
- Firma musí uvést informace o mateřských společnostech, které za ni sestavují konsolidovanou účetní závěrku, a kde je možné tuto závěrku získat.
(1) Velká účetní jednotka a střední účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede informace podle § 39 a dále uvede název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nebo přidružených účetních jednotek s uvedením výše podílu na základním kapitálu. U těchto účetních jednotek uvede i výši vlastního kapitálu a výši výsledku hospodaření za poslední účetní období účetních jednotek, od kterých byla přijata účetní závěrka.
(2) Informace o vlastním kapitálu a výsledku hospodaření podle odstavce 1 nemusejí být uvedeny, pokud se týkají přidružené účetní jednotky, která nemá povinnost zveřejňovat účetní závěrku.
(3) Účetní jednotka neuvádí informace stanovené v odstavci 1, pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, jíž se týkají; informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v účetní závěrce.
(4) Účetní jednotka neuvádí informace stanovené v odstavci 1 ani v případě, že údaje o konsolidované účetní jednotce nebo přidružené účetní jednotce jsou součástí její konsolidované účetní závěrky nebo součástí konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotky širší skupiny; tyto informace neuvádí ani v případě, že jde o přidruženou účetní jednotku, která je zahrnuta do její účetní závěrky nebo její konsolidované účetní závěrky ekvivalenční metodou.
(5) Dále účetní jednotka uvede
a) název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením,
b) název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejširší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,
c) název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,
d) místo, kde je možné získat konsolidovanou účetní závěrku konsolidujících účetních jednotek uvedených v písmenech b) a c), je-li její získání možné.
(6) Dále účetní jednotka uvede i
a) počet a jmenovitou hodnotu nebo účetní hodnotu vydaných akcií během účetního období, zvlášť za každý druh akcií; obdobně se postupuje u změn podílů,
b) informaci o vyměnitelných dluhopisech nebo podobných cenných papírech nebo právech s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají,
c) informaci, která doplní průměrný přepočtený počet zaměstnanců podle § 39 odst. 1 písm. i) o rozčlenění podle kategorií v průběhu účetního období,
d) výši odměn přiznaných za účetní období členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů z důvodu jejich funkce a výši vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů těchto orgánů; údaje se uvádějí souhrnně pro každou kategorii orgánů, přičemž tyto informace nemusejí být uvedeny, jestliže by jejich uvedení umožnilo zjistit finanční situaci konkrétního člena takového orgánu,
e) informaci o navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, nebo v příslušných případech o rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty,
f) u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv
1. zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období,
2. výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období,
3. výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku,
g) výši odložené daně na konci účetního období a její vývoj,
h) povahu a obchodní účel operací účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze, a jejich finanční dopad na účetní jednotku, jsou-li rizika nebo přínosy vyplývající z těchto operací významné a je-li uvedení těchto rizik nebo přínosů nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky,
i) informace o transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou, a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek; účetní jednotka uvede objem těchto transakcí, včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou, a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, přičemž spřízněnou stranou se rozumí spřízněná strana ve smyslu mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie.
(7) Účetní jednotka může informace o jednotlivých transakcích seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky.
(8) Účetní jednotka nemusí uvádět transakce uzavřené mezi jednou nebo více účetními jednotkami konsolidačního celku, pokud jsou konsolidované účetní jednotky, které jsou stranami těchto transakcí, konsolidující jednotkou plně vlastněny.