§ 109ba Regulační opatření v případě katastrof
ZDPHzákon č. 235/2004 Sb. · Díl 1 – Obecná ustanovení o správě daně · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje možnost vlády osvobodit od DPH (s nárokem na odpočet daně) dodání zboží, jeho pořízení z jiného státu Evropské unie nebo související služby určené pro oběti katastrof. Týká se plátců DPH a identifikovaných osob, které tato plnění poskytují nebo přijímají. Osvobození platí v případě, že k tomu dala povolení Evropská komise, a vláda specifikuje konkrétní podmínky a okruh zboží či osob ve svém nařízení.
- Vláda může nařízením stanovit osvobození od DPH s nárokem na odpočet u zboží a služeb pro oběti katastrof, a to i zpětně ode dne podání žádosti Evropské komisi.
- Nařízení vlády určí přesný druh zboží a služeb, okruh oprávněných osob a požadované evidence.
- Plátci a identifikované osoby mají povinnost vést údaje o rozsahu a předmětu těchto osvobozených plnění a přikládat je k daňovému přiznání.
- Pokud Evropská komise žádost o osvobození zamítne, Ministerstvo financí to zveřejní ve Finančním zpravodaji.
- Při zamítnutí žádosti vzniká povinnost z těchto plnění daň doplatit, přičemž úrok z prodlení nevzniká do dne splatnosti daně za období, kdy se plátce o zamítnutí dozvěděl.
(1) Povolila-li Evropská komise České republice v souladu se směrnicí Rady upravující osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu uplatnit osvobození od daně u zboží dováženého ve prospěch obětí katastrof, může vláda nařízením osvobodit od daně s nárokem na odpočet daně dodání zboží nebo pořízení zboží z jiného členského státu, na které je možné uplatnit osvobození od daně při dovozu, nebo poskytnutí služby související s tímto zbožím. Vláda může nařízením omezit okruh zboží, souvisejících služeb nebo osob, na které se osvobození od daně použije.
(2) Vláda v nařízení podle odstavce 1 stanoví
a) druh zboží nebo související služby, na které se osvobození od daně podle odstavce 1 použije,
b) okruh osob,
1. které mohou uplatnit osvobození od daně podle odstavce 1,
2. pro které může být uskutečněno plnění, na které lze uplatnit osvobození od daně podle odstavce 1, nebo
c) údaje, které mají osoby podle písmene b) povinnost vést, pokud je to nutné pro splnění oznamovací povinnosti v souladu s rozhodnutím Evropské komise.
(3) Osvobození od daně podle odstavce 1 může vláda nařízením stanovit ode dne podání žádosti Evropské komisi o vydání rozhodnutí podle směrnice Rady upravující osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu. Zamítne-li Evropská komise tuto žádost, zveřejnění Ministerstvo financí informaci o jejím zamítnutí ve Finančním zpravodaji.
(4) Zamítne-li Evropská komise žádost podle odstavce 3, vzniká osobě, která uskutečnila osvobozené plnění, povinnost přiznat daň z tohoto plnění s tím, že
a) pro účely počátku běhu lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání se za den zjištění zamítnutí žádosti považuje den zveřejnění této informace ve Finančním zpravodaji,
b) z části daně stanovené na základě zjištění, že již nejsou splněny podmínky pro uplatnění osvobození od daně podle odstavce 1, nevzniká úrok z prodlení do dne splatnosti daně za zdaňovací období, v němž plátce zjistil tuto skutečnost.
(5) Plátce nebo identifikovaná osoba, kteří poskytují nebo přijímají plnění osvobozené od daně na základě nařízení vlády, mají povinnost vést údaje o rozsahu a předmětu uskutečněných plnění.
(6) Ministerstvo financí může vyhláškou stanovit další údaje, které má osoba podle odstavce 5 povinnost vést, pokud je to nutné pro splnění oznamovací povinnosti v souladu s rozhodnutím Evropské komise.
(7) Údaje podle odstavců 5 a 6 tvoří přílohu daňového přiznání.