§ 46c Dodatečná oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky
ZDPHzákon č. 235/2004 Sb. · Oddíl 3 – Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje pravidla pro věřitele, kteří již v minulosti opravili základ daně u nedobytné pohledávky a následně u nich došlo ke změně výše dosud nezaplacené částky. Určuje, kdy je věřitel povinen nebo oprávněn provést dodatečnou opravu základu daně a jakým způsobem se vypočítá rozdíl pro úpravu daně. Týká se podnikatelů a firem v pozici věřitelů, kterým dlužník dodatečně částečně uhradil dluh nebo se nezaplacená částka z jiného důvodu změnila.
- Věřitel má povinnost provést dodatečnou opravu základu daně, pokud se neobdržená částka po předchozí opravě sníží.
- V případě oddlužení je věřitel povinen provést první dodatečnou opravu poté, co skutečné uspokojení přesáhne výši předpokládanou schválenou zprávou pro oddlužení.
- Do snížení neobdržené částky se započítávají i peníze nebo nepeněžité plnění získané v souvislosti s postoupením, pojištěním nebo zajištěním pohledávky.
- Věřitel má právo (je oprávněn) provést dodatečnou opravu základu daně, pokud se neobdržená částka po předchozí opravě naopak zvýší.
- Podle toho, zda je výsledný rozdíl základu daně kladný nebo záporný, věřitel výši opravy základu daně sníží nebo zvýší o absolutní hodnotu tohoto rozdílu.
- Dodatečnou opravu základu daně nelze provést po uplynutí 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se původní oprava považovala za uskutečněná.
(1) Věřitel je povinen provést dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se po provedení opravy základu daně podle § 46 nebo po změně výše opravy základu daně podle § 46b sníží poslední známá neobdržená úplata.
(2) První dodatečnou opravu podle odstavce 1 v případě oddlužení je věřitel povinen provést poté, co skutečná výše uspokojení přesáhla výši předpokládanou schválenou zprávou pro oddlužení po schválení oddlužení.
(3) Do snížení poslední známé neobdržené úplaty podle odstavce 1 nebo 2 se započte rovněž částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které věřitel obdržel v souvislosti s postoupením pohledávky nebo v souvislosti s pojištěním nebo zajištěním pohledávky.
(4) Věřitel je oprávněn provést dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se po provedení opravy základu daně podle § 46 nebo po změně výše opravy základu daně podle § 46b zvýší poslední známá neobdržená úplata.
(5) Je-li hodnota rozdílu mezi základem daně stanoveným z poslední známé neobdržené úplaty a základem daně stanoveným z neobdržené úplaty po změně poslední známé neobdržené úplaty podle odstavce 1, 2 nebo 4
a) kladná, věřitel sníží výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu,
b) záporná, věřitel zvýší výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu.
(6) Dodatečnou opravu základu daně nelze provést po uplynutí 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně považuje jako samostatné zdanitelné plnění za uskutečněné. Pro počítání této lhůty se použije § 46 odst. 6 obdobně.