§ 17c Poplatník daně z neočekávaných zisků
ZDPzákon č. 586/1992 Sb. · Část druhá – Daň z příjmů právnických osob · znění od 1. 8. 2026
Tento paragraf definuje, kdo je poplatníkem takzvané daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax). Týká se výhradně právnických osob (například firem) a bank, které podnikají ve specifických oblastech jako je energetika, těžba, velkoobchod s palivy nebo bankovnictví a dosahují stanovených vysokých příjmů. Běžných malých firem a fyzických osob (OSVČ) se tato daň netýká.
- Poplatníkem je firma s příjmy z vymezených činností v daném období alespoň 50 000 000 Kč, která zároveň splňuje hranici historických příjmů nebo je součástí stanovené skupiny podniků.
- Pro nebankovní firmy je klíčovou hranicí z minulosti dosažení příjmů alespoň 2 000 000 000 Kč (případně výše příjmů celé skupiny), u bank činí tento historický limit 6 000 000 000 Kč.
- Mezi rozhodné činnosti patří například těžba uhlí a ropy, výroba a rozvod elektřiny či plynu, velkoobchod s palivy nebo finanční zprostředkování.
- Rozhodné příjmy se určují z tuzemských činností jako čistý obrat u běžných firem nebo jako čisté úrokové výnosy u bank.
- Při rozdělení firmy přechází splnění podmínek historických příjmů i na její právní nástupce a u firem vedoucích účetnictví v cizí měně se limity přepočítávají stanoveným kurzem.
(1) Poplatníkem daně z neočekávaných zisků je poplatník daně z příjmů právnických osob, který ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, má rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 50 000 000 Kč, pokud
a) není bankou a
1. je v období uplatnění daně z neočekávaných zisků součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, nebo
2. měl rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 2 000 000 000 Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021, nebo
b) je bankou a měl rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků ve výši alespoň 6 000 000 000 Kč za první účetní období skončené od 1. ledna 2021.
(2) Poplatníkem daně z neočekávaných zisků je také poplatník daně z příjmů právnických osob, který má ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků z činností podle odstavce 6 písm. a) až d) ve výši alespoň 50 000 000 Kč, pokud rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků z těchto činností za první účetní období skončené od 1. ledna 2021 tvořily alespoň 25 % jeho ročního úhrnu čistého obratu podle zákona upravujícího účetnictví za toto účetní období.
(3) Skupinou podniků s neočekávanými zisky je skupina podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní bez zahrnutí bank, pokud úhrn rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků poplatníků, kteří jsou součástí této skupiny, za první vykazované účetní období skončené od 1. ledna 2021 dosáhl alespoň 2 000 000 000 Kč. Pokud je poplatník součástí této skupiny pouze po část tohoto období, zohledňují se jeho rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků pouze v poměru odpovídajícím této části. Pokud je poplatník zahrnut nebo by byl zahrnut v konsolidované účetní závěrce této skupiny na základě metody poměrné konsolidace, určí se rozhodné příjmy pro daň z neočekávaných zisků pro účely posouzení výše rozhodných příjmů skupiny ve stejném poměru.
(4) Rozhodnými příjmy pro daň z neočekávaných zisků jsou tuzemské příjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků s výjimkou příjmu z činností uvedených v odstavci 6 písm. e) a f), pokud poplatník elektřinu nebo plyn dodal jinému poplatníkovi, který je součástí stejné skupiny podniků podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při správě daní, pro jeho vlastní spotřebu.
(5) Tuzemským příjmem se pro daň z neočekávaných zisků rozumí příjem s výjimkou příjmu ze zdrojů v zahraničí, který podle mezinárodní smlouvy může být zdaněn v zahraničí, pokud je poplatník daňovým rezidentem České republiky, a příjem ze zdrojů na území České republiky s výjimkou příjmu, který podle mezinárodní smlouvy nemůže být zdaněn v České republice, pokud je poplatník daňovým nerezidentem.
(6) Rozhodnými činnostmi pro daň z neočekávaných zisků jsou činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy
a) 05.10 – Těžba a úprava černého uhlí,
b) 06 – Těžba ropy a zemního plynu,
c) 19.1 – Výroba koksárenských produktů,
d) 19.2 – Výroba rafinovaných ropných produktů,
e) 35.1 – Výroba, přenos a rozvod elektřiny s výjimkou kombinované výroby elektřiny a tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla menším než 4,4,
f) 35.2 – Výroba plynu; rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí,
g) 46.71.2 – Velkoobchod s kapalnými palivy a příbuznými výrobky,
h) 46.71.3 – Velkoobchod s plynnými palivy a příbuznými výrobky,
i) 49.50.1 – Potrubní doprava ropovodem,
j) 49.50.2 – Potrubní doprava plynovodem a
k) 64 – Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování s výjimkou činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódem 64.11 – Centrální bankovnictví, jde-li o poplatníka, který je bankou.
(7) Příjmy z rozhodných činností pro daň z neočekávaných zisků se určují jako
a) roční úhrn čistého obratu podle zákona upravujícího účetnictví z těchto činností u poplatníka, který není bankou, nebo
b) roční čisté úrokové výnosy u poplatníka, který je bankou.
(8) V případě rozdělení poplatníka daně z příjmů právnických osob, který splňoval podmínku výše rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků za první účetní období skončené od 1. ledna 2021, se považuje tato podmínka za splněnou i u jeho právních nástupců.
(9) Výše kritéria rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků posuzovaného ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, se v případě poplatníka, jehož měnou účetnictví je cizí měna, přepočte na tuto cizí měnu kurzem pro přepočet daně pro poslední den bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání; takto přepočtená výše se zaokrouhlí na celá čísla.