§ 104i Zástavní právo
ZOPSZzákon č. 582/1991 Sb. · Hlava čtvrtá – Řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti · znění od 1. 7. 2026
Tento paragraf dává územní správě sociálního zabezpečení právo zablokovat majetek dlužníka (zřídit zástavní právo) v případě, že neplatí sociální pojištění, penále nebo pokuty. Týká se všech plátců pojistného, kteří mají vůči správě vykonatelný dluh. Správa tím získává záruku, že dluh bude případně vyplacen z prodeje tohoto majetku.
- Zástavní právo k majetku vzniká doručením rozhodnutí dlužníkovi, případně doručením katastrálnímu úřadu nebo správci jiného veřejného registru.
- Úřad vás o zahájení řízení předem neinformuje a případné odvolání nemá odkladný účinek.
- Zaměstnanci úřadu mohou vstupovat do vašich provozních objektů a musíte jim na výzvu do nejméně 3 dnů předložit doklady o vlastnictví majetku.
- Za nepředložení dokladů k majetku nebo neumožnění vstupu vám úřad může uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.
- Dluhem lze po písemném souhlasu s úředně ověřeným podpisem zastavit i majetek jiné osoby než dlužníka.
- Zástavní právo zaniká právní mocí rozhodnutí o jeho rušení, zrušením původního rozhodnutí nebo z jiných důvodů podle občanského zákoníku.
(1) Územní správa sociálního zabezpečení může k zajištění vykonatelné pohledávky na pojistném, penále nebo pokutě zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku plátce pojistného, který má dluh na pojistném, penále nebo pokutě (dále jen „dlužník“), za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Při rozhodování o zřízení zástavního práva se postupuje podle správního řádu s těmito odchylkami:
a) zahájení řízení se dlužníku neoznamuje,
b) řízení se zahajuje z moci úřední a je zahájeno dnem, kdy územní správa sociálního zabezpečení učinila v řízení první úkon,
c) odvolání proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva nemá odkladný účinek.
(3) Územní správa sociálního zabezpečení je oprávněna vyžadovat od dlužníka doklady o vlastnictví věcí; v žádosti přitom uvede, pro jaké účely tyto doklady vyžaduje. Ke zjištění předmětu zástavy jsou pověření zaměstnanci územní správy sociálního zabezpečení oprávněni vstupovat do provozních objektů a jiných prostor vlastněných nebo užívaných dlužníkem a vyžadovat od dlužníka předložení dokladů o vlastnictví jimi určených věcí. Dlužník je povinen územní správě sociálního zabezpečení a pověřeným zaměstnancům územní správy sociálního zabezpečení na vyžádání poskytnout ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 3 dny, doklady o jím vlastněných věcech a umožnit vstup podle věty druhé; za nesplnění těchto povinností může územní správa sociálního zabezpečení uložit dlužníku pořádkovou pokutu až do výše 20 000 Kč.
(4) Zástavní právo vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva dlužníkovi. Zástavní právo k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, jakož i k dalším věcem, o kterých jsou vedeny veřejné registry, vzniká dnem doručení rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu, který vede katastr nemovitostí, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr.
(5) Územní správa sociálního zabezpečení je oprávněna rozhodnout o zřízení zástavního práva k majetku vlastníka, odlišného od dlužníka, na základě písemného souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem.
(6) Územní správa sociálního zabezpečení zašle rozhodnutí o zřízení zástavního práva k záznamu v Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky v rozsahu stanoveném občanským zákoníkem; záznam provede Notářská komora České republiky bezúplatně.
(7) Zástavní právo zřízené rozhodnutím územní správy sociálního zabezpečení zaniká rovněž dnem právní moci rozhodnutí, kterým územní správa sociálního zabezpečení ruší zástavní právo, nebo zrušením rozhodnutí, kterým bylo zástavní právo zřízeno. O zániku zástavního práva z důvodů stanovených občanským zákoníkem vyrozumí územní správa sociálního zabezpečení plátce pojistného a vlastníka zástavy.