§ 24a Měna účetnictví
ZoÚzákon č. 563/1991 Sb. · Část čtvrtá – Způsoby oceňování · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf stanovuje, v jaké měně může podnikatel nebo firma vést své účetnictví. Týká se všech účetních jednotek, včetně těch, které vedou jednoduché účetnictví, a vymezuje pravidla pro případnou změnu této měny. Hlavním kritériem pro použití jiné než české měny je to, zda jde o takzvanou funkční měnu.
- Účetnictví lze standardně vést v české měně, nebo v euru, americkém dolaru a britské libře, pokud je tato cizí měna vaší funkční měnou.
- Funkční měna je definována jako měna hlavního ekonomického prostředí, ve kterém vaše firma či podnikání reálně působí.
- Pokud vedete jednoduché účetnictví nebo jste vybranou účetní jednotkou, musíte účetnictví vést výhradně v české měně.
- Změnit měnu účetnictví je možné vždy pouze k prvnímu dni vašeho účetního období.
- Jakmile přejdete z české měny na cizí funkční měnu, nemůžete se vrátit zpět k české měně, dokud vám tato cizí měna nepřestane sloužit jako funkční.
(1) Měnou účetnictví může být
a) česká měna, nebo
b) jiná měna, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o
1. euro,
2. americký dolar, nebo
3. britskou libru.
(2) Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí.
(3) Měnou účetnictví vybrané účetní jednotky a účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví je česká měna.
(4) Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud je měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze změnit měnu účetnictví na českou měnu, ledaže tato jiná měna přestane být funkční měnou.