§ 177
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Díl 3 – Náhrady při přijetí a přeložení · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf upravuje možnost zaměstnavatele poskytovat zaměstnancům náhrady nákladů při jejich přijetí do pracovního poměru nebo při přeložení na jiné místo. Týká se zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců v pracovním poměru. Stanovuje maximální limity a časová omezení pro vyplácení těchto náhrad.
- Poskytování náhrad při přijetí nebo přeložení musí být předem sjednáno nebo určeno ve vnitřním předpisu.
- Výše a rozsah náhrad mohou dosahovat maximálně úrovně, kterou podrobně upravuje jiné ustanovení (§ 165).
- Náhrady lze vyplácet pouze do doby, než zaměstnanec nebo příslušné osoby žijící s ním v domácnosti získají v místě práce přiměřený byt.
- Maximální doba poskytování těchto náhrad je 4 roky.
- U pracovního poměru na dobu určitou je poskytování náhrad omezeno nejdéle do skončení tohoto pracovního poměru.
(1) Je-li zaměstnavatelem sjednáno, popřípadě vnitřním předpisem stanoveno poskytnutí náhrad při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru nebo přeložení do jiného místa, mohou se tyto náhrady poskytovat až do výše a rozsahu podle § 165.
(2) Náhrady podle odstavce 1 může zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat do doby, než zaměstnanec nebo člen jeho rodiny a jiná fyzická osoba, kteří s ním žijí v domácnosti, získají v obci místa výkonu práce přiměřený byt, nejdéle však 4 roky, a jde-li o pracovní poměr, který je sjednáván na dobu určitou, nejdéle do skončení tohoto pracovního poměru.