§ 203a Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Díl 2 – Překážky v práci z důvodu obecného zájmu · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf upravuje podmínky, za kterých musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci pracovní volno na dětské tábory a sportovní soustředění dětí a mládeže do 26 let. Zároveň určuje, kdy zaměstnanci za toto volno náleží náhrada mzdy a za jakých podmínek stát zaměstnavateli tuto vyplacenou náhradu proplatí.
- Zaměstnanec má nárok na pracovní volno v rozsahu nejvýše 3 týdnů v kalendářním roce (např. jako vedoucí nebo zdravotník), pokud tomu nebrání vážné provozní důvody zaměstnavatele a zaměstnanec předtím s dětmi alespoň 1 rok soustavně a bezplatně pracoval (u akci pro zdravotně postižené se roční práce nevyžaduje).
- Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci pouze v případě, že akci pořádá právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku nejméně 5 let, jejíž podstatnou část hlavní činnosti tvoří práce s dětmi a mládeží, což musí zaměstnanec zaměstnavateli doložit.
- Placená část volna je omezená ročním limitem odpovídajícím délce týdenní pracovní doby zaměstnance a její výše se počítá z průměrného hodinového výdělku, nejvýše však do limitu stanoveného Ministerstvem práce a sociálních věcí z průměrné mzdy v národním hospodářství.
- Zaměstnavatel má nárok na úhradu vyplacené náhrady mzdy ze státního rozpočtu podle jiného právního předpisu, přičemž musí doložit její poskytnutí i splnění všech zákonných podmínek.
(1) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu přísluší zaměstnanci
a) k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež a jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní,
b) k činnosti oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a
c) k obdobným činnostem na sportovních soustředěních dětí a mládeže,
a to v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce.
(2) Pracovní volno zaměstnanci přísluší,
a) nebrání-li tomu vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele a
b) zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží; tato podmínka se nevyžaduje, jde-li o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež.
(3) Za dobu čerpání pracovního volna přísluší zaměstnanci za podmínek a v rozsahu uvedených v odstavcích 4 a 5 náhrada mzdy nebo platu, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,
a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a
b) práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti.
Tuto skutečnost je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat.
(4) V kalendářním roce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „roční limit“); tato náhrada se poskytuje od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Při změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.
(5) Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy podle věty první vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů; částka se zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru.
(6) Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu podle jiného právního předpisu; nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený v odstavcích 3 až 5. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.
(7) Za děti a mládež se pro účely tohoto ustanovení považují fyzické osoby mladší než 26 let.