§ 236

ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Hlava III – Stravování zaměstnanců · znění od 29. 8. 2026

Lidsky řečeno

Tento paragraf stanovuje základní povinnost zaměstnavatele umožnit zaměstnancům stravování během jejich směn. Dále upravuje možnosti, jak a za jakých podmínek může zaměstnavatel stravování nebo finanční příspěvek na něj poskytovat, a to i vybraným skupinám osob mimo běžný výkon práce. Pravidlo se týká všech zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců.

Zaměstnavatel má povinnost umožnit stravování všem zaměstnancům ve všech směnách, s výjimkou těch, kteří jsou vysláni na pracovní cestu.
Pokud je to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo upraveno ve vnitřním předpisu, může zaměstnavatel stravování přímo poskytovat.
V kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu lze stanovit podmínky nároku, výši finančního příspěvku zaměstnavatele, okruh zaměstnanců i způsob organizace a financování stravování.
Bližší pravidla financování a organizace se uplatní, pokud je pro daného zaměstnavatele neupravuje zvláštní právní předpis, přičemž daňové předpisy zůstávají nedotčeny.
Cenově zvýhodněné stravování lze na základě smlouvy nebo vnitřního předpisu poskytovat i důchodcům (starobním či invalidním ve III. stupni), kteří u firmy pracovali do odchodu do důchodu, a také zaměstnancům na dovolené nebo v pracovní neschopnosti.

Pozor: Poskytování příspěvků či cenově zvýhodněného stravování není automatické – konkrétní výše financování, pravidla a okruh příjemců musí být výslovně stanoveny ve vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě a nesmí odporovat daňovým předpisům.

Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.

Úřední znění

(1) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.

(2) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.

(3) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno

a) bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

b) zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,

c) zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.

Zdroj: e-Sbírka