§ 70
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Díl 9 – Neplatné rozvázání pracovního poměru · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf řeší situaci, kdy od vás zaměstnanec odejde neplatným způsobem – tedy podá neplatnou výpověď, neplatně okamžitě zruší pracovní poměr nebo takto neplatně ukončí práci ve zkušební době. Upravuje, jaké možnosti vy jako zaměstnavatel máte a kdy po zaměstnanci můžete vymáhat náhradu škody. Týká se všech zaměstnavatelů, jejichž pracovník porušil pravidla při odchodu z práce.
- Pokud zaměstnanci písemně a bez zbytečného odkladu oznámíte, že trváte na dalším vykonávání práce, jeho pracovní poměr stále trvá.
- Jestliže zaměstnanec i přes vaše písemné oznámení do práce nepřijde, máte právo po něm požadovat náhradu škody, která vám tím vznikla od data doručení výzvy.
- Pokud na dalším konání práce netrváte a nedohodnete se písemně jinak, platí, že pracovní poměr skončil dohodou.
- Při neplatné výpovědi bez vašeho trvání na práci skončí poměr dohodou uplynutím výpovědní doby; při neplatném okamžitém zrušení nebo zrušení ve zkušební době skončí dnem, kdy měl podle tohoto zrušení původně skončit.
- Jestliže na dalším pokračování práce zaměstnance netrváte, nemáte právo po něm požadovat žádnou náhradu škody.
(1) Dal-li zaměstnanec zaměstnavateli neplatnou výpověď nebo zrušil-li neplatně zaměstnanec pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době a zaměstnavatel oznámil zaměstnanci bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby dále konal svou práci, pracovní poměr trvá i nadále. Nevyhoví-li zaměstnanec výzvě zaměstnavatele, má zaměstnavatel právo na něm požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla, ode dne, kdy mu oznámil, že trvá na dalším konání práce.
(2) Rozvázal-li zaměstnanec pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnavatel netrvá na tom, aby zaměstnanec u něho dále pracoval, platí, pokud se se zaměstnancem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou,
a) byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby,
b) byl-li pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit.
(3) V případech uvedených v odstavci 2 nemůže zaměstnavatel vůči zaměstnanci uplatňovat náhradu škody.