§ 116 Postup odvolacího orgánu

DŘzákon č. 280/2009 Sb. · Díl 2 – Odvolací řízení · znění od 1. 1. 2026

Lidsky řečeno

Tento paragraf upravuje způsoby, jakým vyšší úřad (odvolací orgán) rozhoduje o vašem odvolání proti rozhodnutí finančního úřadu. Týká se každého daňového poplatníka, který se proti původnímu rozhodnutí správce daně prvního stupně odvolal. Stanovuje pravidla pro vypořádání námitky i to, že toto rozhodnutí je konečné.

Odvolací úřad může původní rozhodnutí změnit, zcela zrušit a řízení zastavit, nebo vaše odvolání zamítnout a původní verdikt potvrdit.
Úřad má povinnost v odůvodnění reagovat na všechny konkrétní důvody, ve kterých vidíte chybu nebo nezákonnost.
Pokud odvolací úřad zjistí, že jsou splněny zákonné podmínky podle § 113 odst. 1, může věc vrátit původnímu finančnímu úřadu s přikázaným právním názorem, jinak musí rozhodnout sám.
Proti konečnému rozhodnutí odvolacího orgánu už se nelze dále odvolat.

Pozor: Dejte si pozor na to, že rozhodnutím odvolacího úřadu je odvolací řízení definitivně ukončeno a nelze proti němu podat další odvolání.

Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.

Úřední znění

(1) Odvolací orgán

a) napadené rozhodnutí změní,

b) napadené rozhodnutí zruší a zastaví řízení, nebo

c) odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí.

(2) V odůvodnění rozhodnutí o odvolání musí být vypořádány všechny důvody, v nichž odvolatel spatřuje nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí.

(3) Zjistí-li odvolací orgán, že jsou u správce daně prvního stupně splněny podmínky pro rozhodnutí podle § 113 odst. 1, může vrátit věc k rozhodnutí správci daně prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce daně prvního stupně vázán, jinak o odvolání rozhodne sám.

(4) Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se nelze dále odvolat.

Zdroj: e-Sbírka