§ 153
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Hlava I – Obecná ustanovení o náhradách poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf upravuje pravidla pro určování podmínek pracovní cesty ze strany zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Týká se všech zaměstnavatelů, kteří vysílají své pracovníky na pracovní cesty a poskytují jim cestovní náhrady (náhrady výdajů za cestování). Určuje, jakým způsobem a za jakých okolností musí zaměstnavatel tyto podmínky stanovit.
- Zaměstnavatel musí předem určovat podmínky, které ovlivňují cestovní náhrady, jako je doba a místo začátku i konce cesty, místo plnění úkolů nebo způsob dopravy a ubytování.
- Tyto podmínky musí zaměstnavatel stanovit písemně a zároveň při tom musí přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance.
- Písemná forma vyžadována není pouze tehdy, pokud jsou práva zaměstnance na náhrady i jejich výši zcela nezpochybnitelná a sám zaměstnanec na písemném vyhotovení netrvá.
(1) Podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování, určí předem písemně zaměstnavatel; přitom přihlíží k oprávněným zájmům zaměstnance.
(2) Jestliže jsou vzhledem k okolnostem práva zaměstnance na cestovní náhrady a jejich výši nezpochybnitelné, předchozí písemná forma určení podmínek se nevyžaduje, netrvá-li na ní zaměstnanec.