§ 167 Náhrada jízdních výdajů
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Díl 3 – Cestovní náhrady při zahraniční pracovní cestě · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf upravuje pravidla pro proplácení jízdních výdajů zaměstnancům při zahraničních cestách. Týká se zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců, kteří vyjíždějí na pracovní cesty do ciziny. Stanovuje zejména podmínky pro proplácení spotřebovaných pohonných hmot v cizí měně.
- Náhrada jízdních výdajů se zaměstnanci poskytuje ve výši a za podmínek, které v detailu upravuje jiné ustanovení.
- Zaměstnavatel má povinnost uhradit náhradu za spotřebované pohonné hmoty v cizí měně a doložené ceně pouze za kilometry, které zaměstnanec ujel mimo území České republiky.
- Pokud zaměstnanec ze závažných důvodů nemá doklad o nákupu pohonných hmot v zahraničí, může mu zaměstnavatel tuto náhradu v cizí měně poskytnout i na základě jeho prohlášení.
- V prohlášení bez dokladu musí zaměstnanec uvést skutečně vynaloženou cenu pohonné hmoty a popsat důvody, proč doklad nepředložil.
Náhrada jízdních výdajů přísluší zaměstnanci ve výši a za podmínek stanovených v § 157 až 160 s tím, že náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu v cizí měně a doložené ceně je povinen uhradit pouze za kilometry ujeté mimo území České republiky. Nemá-li z vážných důvodů zaměstnanec doklad o nákupu pohonné hmoty mimo území České republiky, může mu zaměstnavatel poskytnout náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu v cizí měně i na základě jeho prohlášení o skutečně vynaložené ceně pohonné hmoty a důvodech jejího nedoložení.