§ 216
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Díl 1 – Obecné ustanovení · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf vysvětluje zaměstnavatelům, jak se posuzuje odpracovaná doba pro účely dovolené a jak se zameškaná doba započítává do nároku na dovolenou. Řeší také situace při plynulém navázání nového pracovního poměru, uvolnění zaměstnance pro veřejnou funkci a pravidlo pro zaokrouhlování dovolené. Týká se všech zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců.
- Pokud na sebe ukončení jednoho a vznik nového pracovního vztahu u téhož zaměstnavatele bezprostředně navazuje, trvání vztahu se považuje za nepřetržité.
- Vybrané překážky v práci (jako nemoc, karanténa, rodičovská dovolená či jiné důležité osobní překážky) se pro účely dovolené započítávají jako výkon práce maximálně do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby za kalendářní rok.
- Započítání těchto překážek v práci je možné pouze v případě, že zaměstnanec v daném roce mimo ně odpracoval alespoň dvanáctinásobek své týdenní pracovní doby.
- Zaměstnanci dlouhodobě uvolněnému pro výkon veřejné funkce poskytuje dovolenou (i její dosud nevyčerpanou část) ten, pro koho byl uvolněn, případně mu zbývající dovolenou po skončení uvolnění poskytne původní zaměstnavatel.
- Celkový nárok na dovolenou, který zaměstnanci v kalendářním roce vznikne, se vždy zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.
(1) Za nepřetržité trvání základního pracovněprávního vztahu se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k témuž zaměstnavateli.
(2) Jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby se pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu
a) dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
b) karantény nařízené podle jiného právního předpisu,
c) čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
d) jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2.
(3) Za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba překážek v práci uvedených v odstavci 2 pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby.
(4) Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinen mu dovolenou nebo její část poskytnout ten, pro koho byl zaměstnanec takto uvolněn; tato osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před uvolněním i po uvolnění.
(5) Dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.