§ 303
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Hlava II – Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců vyplývající z pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiné povinnosti zaměstnanců, zvláštní povinnosti některých zaměstnanců a výkon jiné výdělečné činnosti · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf stanovuje přísnější pravidla a povinnosti pro zaměstnance ve veřejné správě, soudech, Policii ČR, České národní bance, na úřadech a v dalších státních či městských institucích. Výrazně omezuje jejich podnikání a účast ve vedení firem tak, aby předcházel střetu zájmů a korupci. Pokud pro takovou instituci pracujete nebo jí zaměstnáváte lidi, musíte tato speciální pravidla dodržovat.
- Dotčení zaměstnanci musejí rozhodovat nestranně, zachovávat mlčenlivost, nepřijímat dary (vyjma darů od vlastního zaměstnavatele) a vyhýbat se střetu veřejného a osobního zájmu.
- Podnikat mohou tito zaměstnanci pouze s předchozím písemným souhlasem svého zaměstnavatele.
- Členy řídících nebo kontrolních orgánů podnikatelských firem mohou být rovněž jen s písemným souhlasem zaměstnavatele.
- Pokud zaměstnance do orgánu firmy vyslal sám zaměstnavatel, platí pro něj roční limit celkového finančního příjmu (maximálně 25 % z ročního úhrnu jeho nejvyššího platového tarifu a stanovených příplatků) a povinnost informovat o příjmech do 31. ledna následujícího roku.
- Souhlas zaměstnavatele s podnikáním se nevyžaduje pouze u činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké a při správě vlastního majetku.
(1) Zaměstnanci
a) ve správních úřadech,
b) zaměstnanci v
1. Policii České republiky,
2. ozbrojených silách České republiky,
3. Generální inspekci bezpečnostních sborů,
4. Bezpečnostní informační službě,
5. Úřadu pro zahraniční styky a informace,
6. Vězeňské službě České republiky,
7. Probační a mediační službě,
8. Kanceláři prezidenta republiky,
9. Kanceláři Poslanecké sněmovny,
10. Kanceláři Senátu,
11. Kanceláři Veřejného ochránce práv,
12. Kanceláři finančního arbitra,
13. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,
14. České správě sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu a v územních správách sociálního zabezpečení,
15. Nejvyšším kontrolním úřadu,
16. Úřadu pro ochranu osobních údajů,
17. Ústavu pro studium totalitních režimů,
18. chráněných krajinných oblastech a národních parcích,
19. Správě úložišť radioaktivních odpadů,
20. Úřadu Národní rozpočtové rady,
c) zaměstnanci u soudů a státních zastupitelství,
d) zaměstnanci
1. České národní banky,
2. státních fondů,
e) zaměstnanci územních samosprávných celků zařazení
1. do obecního úřadu,
2. městského úřadu,
3. magistrátu statutárního města nebo magistrátu územně členěného statutárního města, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města,
4. krajského úřadu,
5. Magistrátu hlavního města Prahy a úřadu městské části hlavního města Prahy,
s výjimkou úředníků územních samosprávných celků podle zvláštního právního předpisu,
f) zaměstnanci územních samosprávných celků zařazení v obecní policii,
g) zaměstnanci škol zřizovaných Ministerstvem vnitra a zaměstnanci Policejní akademie České republiky,
mají zvýšené povinnosti uvedené v odstavci 2.
(2) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 jsou dále povinni
a) jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
c) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů,
d) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.
(3) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 mohou být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni. Pokud do takového orgánu byli zaměstnanci uvedení v odstavci 1 vysláni zaměstnavatelem, celkový úhrn odměn vyplacených zaměstnanci za všechna členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, do nichž byl vyslán, za kalendářní rok včetně podílu na zisku či jiného peněžitého plnění nesmí přesáhnout částku rovnající se 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě vedoucího zaměstnance též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle § 124 odst. 3 ve spojení s jiným právním předpisem, a to podle naposledy zaměstnancem obsazeného místa, na kterém zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával práci. Zaměstnanec podle věty druhé je povinen zaměstnavatele informovat o celkovém úhrnu peněžitého plnění, které mu bylo za členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, do nichž byl vyslán, vyplaceno v příslušném kalendářním roce, a to nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku.
(4) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 mohou podnikat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni.
(5) Omezení stanovené v odstavci 4 se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.