§ 42
Vyhl. 500vyhláška č. 500/2002 Sb. · Hlava V – Uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích · znění od 1. 1. 2024
Tento paragraf vysvětluje, jakým způsobem mají účetní jednotky vykazovat své peněžní toky (pohyby reálných peněz) z běžné provozní činnosti. Stanovuje dvě možné metody tohoto vykazování a definuje, jak se má zacházet s nepeněžními transakcemi. Týká se podnikatelů, kteří účtují v podvojném účetnictví a sestavují přehled o peněžních tocích.
- Peněžní toky z provozní činnosti lze vykazovat přímou metodou, která uvádí konkrétní skupiny peněžních příjmů a výdajů.
- Druhou možností je nepřímá metoda, při níž se výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta) upravuje o nepeněžní operace, neuhrazené částky a položky z investic či financování.
- Za nepeněžní transakce v provozní činnosti se považují operace, které mění výsledek hospodaření, ale nemají přímý vliv na přísun nebo úbytek peněz.
- Mezi nepeněžní transakce v provozu patří zejména odpisy, tvorba a čerpání rezerv a opravných položek.
- Nepeněžní transakce, které se týkají investiční a finanční činnosti, se z přehledu o peněžních tocích úplně vylučují.
(1) Účetní jednotka vykazuje peněžní toky z provozní činnosti:
a) přímou metodou, u které se vykáží vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů, například v návaznosti na členění ve výkazu zisku a ztráty, nebo
b) nepřímou metodou, u které je výsledek hospodaření účetní jednotky upraven zejména o:
1. nepeněžní transakce,
2. neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období,
3. položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností.
(2) Za nepeněžní transakce v provozní činnosti se považují transakce, které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Nepeněžní transakce zahrnují zejména odpisy, tvorbu a čerpání rezerv a opravných položek.
(3) Nepeněžní transakce v investiční a finanční činnosti se vylučují z přehledu o peněžních tocích.