§ 10 Základ daně
ZDNVzákon č. 338/1992 Sb. · Část třetí – Daň ze staveb a jednotek · znění od 1. 10. 2025
Tento paragraf stanovuje, jakým způsobem se počítá základ daně z nemovitých věcí pro budovy a samostatné jednotky (například Byty nebo nebytové prostory). Týká se všech vlastníků zdanitelných staveb a jednotek, přičemž rozhodující pro výpočet je vždy stav k 1. lednu daného roku. Určuje přesná pravidla, jaké plochy se pro daň započítávají a jakými koeficienty se násobí.
- Základem daně pro stavbu je výměra její zastavěné plochy v metrech čtverečních podle stavebního zákona, která odpovídá nadzemní části stavby.
- Základem daně pro samostatnou jednotku je její podlahová plocha v metrech čtverečních násobená určeným koeficientem.
- Podlahová plocha bytové jednotky se násobí koeficientem 1,22, pokud je v bytovém domě a patří k ní podíl na pozemku nebo společně užívaný pozemek.
- V ostatních případech se podlahová plocha jednotky násobí koeficientem 1,20.
- Rozhodující podlahová plocha se zjišťuje z katastru nemovitostí, případně z prohlášení vlastníka nebo podle skutečného stavu, a to bez ohledu na to, zda údaje v katastru odpovídají realitě.
- Do podlahové plochy jednotky se nezahrnuje plocha společných částí nemovitosti v rozsahu spoluvlastnického podílu.
(1) Základem daně ze staveb a jednotek u zdanitelné stavby je výměra zastavěné plochy v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období.
(2) Zastavěnou plochou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí zastavěná plocha stavby podle stavebního zákona odpovídající nadzemní části zdanitelné stavby.
(3) Základem daně ze staveb a jednotek u jednotky je upravená podlahová plocha, kterou je výměra podlahové plochy zdanitelné jednotky v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená
a) koeficientem 1,22, je-li
1. tato zdanitelná jednotka v budově bytového domu a
2. její součástí podíl na pozemku nebo je-li její vlastník spoluvlastníkem jiného pozemku ve spoluvlastnictví vlastníků takových zdanitelných jednotek užívaného společně s těmito jednotkami, nebo
b) koeficientem 1,20 v ostatních případech.
(4) Podlahovou plochou zdanitelné jednotky se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí podlahová plocha
a) evidovaná v katastru nemovitostí, bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu,
b) uvedená v prohlášení vlastníka, bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu, pokud podlahová plocha není v katastru nemovitostí u zdanitelné jednotky evidována,
c) odpovídající skutečnému stavu zdanitelné jednotky, pokud podlahová plocha není v katastru nemovitostí u zdanitelné jednotky evidována ani není uvedena v prohlášení vlastníka.
(5) Podlahová plocha zdanitelné jednotky pro účely daně z nemovitých věcí nezahrnuje podlahovou plochu společných částí nemovité věci v rozsahu podílu na nich, který je zahrnut v jednotce.