§ 271k
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Oddíl 4 – Společná a zvláštní ustanovení o pracovních úrazech a nemocech z povolání · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf definuje, co přesně je a co není pracovním úrazem zaměstnance, a zmiňuje vznik nemocí z povolání. Je určen pro zaměstnavatele a podnikatele, kteří potřebují vědět, za jakých podmínek se poškození zdraví zaměstnance posuzuje jako pracovní úraz. Vymezuje hranice odpovědnosti zaměstnavatele při úrazech na pracovišti i mimo něj.
- Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance způsobené krátkodobým, náhlým a násilným vnějším působením bez jeho vůle při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
- Jako pracovní úraz se posuzuje také úraz, který zaměstnanec utrpěl přímo pro plnění pracovních úkolů.
- Úraz, který se zaměstnanci stane na cestě do práce nebo při cestě z práce zpět domů, se za pracovní úraz nepovažuje.
- Za nemoci z povolání se považují nemoci, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu (souvisejícím samostatném předpisu).
- Přesný rozsah činností spadajících pod plnění pracovních úkolů a přímou souvislost s ním upravuje jiné ustanovení.
(1) Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).
(2) Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
(3) Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
(4) Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.