§ 271p
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Oddíl 4 – Společná a zvláštní ustanovení o pracovních úrazech a nemocech z povolání · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf upravuje pravidla pro vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání u specifických skupin zaměstnanců. Týká se lidí pracujících na dobu určitou, zaměstnanců na dohody konané mimo pracovní poměr a také starobních či invalidních důchodců v třetím stupni. Určuje, jak dlouho má zaměstnavatel povinnost tuto náhradu platit po skončení sjednaného vztahu nebo u pracujících důchodců.
- Zaměstnanci na dobu určitou nebo na dohodu má náhrada za ztrátu na výdělku náležet jen do data, kdy měl jeho pracovní vztah původně skončit.
- Po plánovaném skončení smlouvy náhrada náleží jen tehdy, pokud lze podle okolností předpokládat, že by zaměstnanec pracoval i nadále.
- Ostatní nároky na náhradu škody nebo nemajetkové újmy tímto omezením nejsou dotčeny.
- Starobnímu nebo invalidnímu důchodci v třetím stupni přísluší náhrada po dobu, než přestane pracovat z důvodů, které s úrazem či nemocí z povolání nesouvisí.
- Pokud důchodce nepracuje kvůli úrazu či nemoci z povolání, náhrada mu náleží po dobu, po kterou by vzhledem ke svému původnímu zdravotnímu stavu mohl pracovat.
- Pro důchodce platí i pravidla stanovená v § 271b odst. 6 (podrobnosti upravuje jiné ustanovení).
(1) Zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento základní pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání tím nejsou dotčena.
(2) Utrpí-li pracovní úraz nebo byla-li zjištěna nemoc z povolání u poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, přísluší mu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu, pokud nepřestal být zaměstnán z důvodů, které nesouvisí s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání; nepracuje-li z důvodů, které souvisí s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, přísluší mu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu, po kterou by vzhledem ke svému zdravotnímu stavu před pracovním úrazem nebo nemocí z povolání mohl pracovat. Ustanovení § 271b odst. 6 platí i zde.