§ 348
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Hlava XVII – Některá ustanovení o závazcích a výklad některých pojmů · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf vysvětluje, které situace se z pohledu zákoníku práce započítávají jako odpracovaná doba, i když zaměstnanec fakticky nepracuje. Týká se zaměstnavatelů (OSVČ s lidmi i malých firem) a jejich zaměstnanců. Současně určuje, že toto započítávání neplatí pro výpočet mzdy či náhrad, a stanovuje, kdo rozhoduje o neomluvené absenci.
- Jako odpracovaná doba se posuzuje čas strávený na dovolené, výběr náhradního volna za přesčas či svátek a svátky, za které náleží náhrada mzdy nebo se kvůli nim mzda nekrátí.
- Do odpracované doby spadají také překážky v práci, kromě předem sjednaného napracovávání volna na žádost zaměstnance a přerušení práce kvůli špatnému počasí.
- Fiktivní započtení odpracované doby podle tohoto ustanovení se nepoužije pro účely výplaty mzdy, platu, odměny z dohody ani pro náhrady cestovních výdajů či nákladů na práci na dálku (telepráci).
- To, zda je absence zaměstnance neomluveným zameškáním práce (absencí), určuje výhradně zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací.
(1) Za výkon práce se považuje doba
a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
b) dovolené,
c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
d) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.
(2) Ustanovení odstavce 1 a § 216 odst. 2 a 3 se nepoužijí pro účely práva na mzdu nebo plat a odměnu z dohody, náhrady výdajů v souvislosti s výkonem práce a náhrady nákladů spojených s výkonem práce na dálku.
(3) Zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací.