§ 34b
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Hlava II – Pracovní poměr, pracovní smlouva a vznik pracovního poměru · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf stanoví základní pravidla pro přidělování práce zaměstnancům v pracovním poměru a omezuje souběh více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele. Týká se všech zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců. Určuje, v jakém rozsahu musíte zaměstnanci dávat práci a za jakých podmínek s ním můžete uzavřít další smlouvu nebo dohodu.
- Zaměstnanci v pracovním poměru musíte přidělovat práci v rozsahu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby, přičemž výjimku tvoří konto pracovní doby, které upravuje jiné ustanovení.
- Zaměstnanec u vás nesmí mít sjednáno více základních pracovněprávních vztahů na práci, která je druhově vymezena stejně.
- Zákaz sjednání stejné práce neplatí pro dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části.
- Je-li zaměstnavatelem stát, platí zákaz sjednání stejně druhově vymezené práce pouze v rámci téže organizační složky státu.
(1) Zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby (§ 86 a 87).
(2) Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Toto omezení neplatí pro další právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, které byly uzavřeny na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části. U zaměstnavatele, jímž je stát, platí věta první jen tehdy, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu.