§ 50
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Oddíl 1 – Výpověď · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf stanovuje základní pravidla pro podání výpovědi z pracovního poměru a týká se zaměstnavatelů i zaměstnanců. Určuje, jakou formu musí výpověď mít a za jakých podmínek ji může podat firma a jak za nich zaměstnanec. Upravuje také možnosti změny nebo odvolání již podané výpovědi.
- Výpověď musí být vždy písemná, jinak je neplatná a nepřihlíží se k ní.
- Zaměstnanec může podat výpověď z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu.
- Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů, které výslovně stanoví jiné ustanovení (§ 52).
- Důvod výpovědi ze strany zaměstnavatele musí být přesně popsaný, aby nešel zaměnit s jiným, a nesmí se dodatečně měnit.
- Odvolat již podanou výpověď lze pouze písemně a jen se souhlasem druhé strany.
(1) Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží.
(2) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52.
(3) Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu.
(4) Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn.
(5) Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem druhé smluvní strany; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné.