§ 159 Náhrada jízdních výdajů
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Díl 1 – Cestovní náhrady při pracovní cestě nebo při cestě mimo pravidelné pracoviště · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf upravuje pravidla pro proplácení jízdních výdajů zaměstnancům při použití místní hromadné dopravy (MHD) během pracovní cesty. Týká se všech zaměstnavatelů, kteří vysílají své zaměstnance na pracovní cesty. Určuje, kdy je nutné jízdenky dokládat a kdy je možné využít paušální náhradu bez účtenek.
- Zaměstnanci náleží náhrada výdajů za místní hromadnou dopravu v prokázané výši, a to i vedle jiných náhrad (jejichž podrobnosti upravuje jiné ustanovení).
- Pokud je pracovní cesta konána v obci, kde má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, poskytne se náhrada ve výši ceny jízdného platné v době cesty, aniž by zaměstnanec musel výdaje prokazovat.
- Náhrada zaměstnanci vůbec nepřísluší, pokud mu zaměstnavatel sám zajistí použití místní hromadné dopravy tak, že na ni zaměstnanec nemusí finančně přispívat.
(1) Náhrada jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy v souladu s určenými podmínkami pracovní cesty přísluší zaměstnanci v prokázané výši; tato náhrada náleží zaměstnanci i vedle náhrad podle § 157 odst. 1 až 3.
(2) Při poskytnutí náhrady jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy při pracovních cestách v obci, ve které má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, zaměstnavatel poskytne tuto náhradu ve výši odpovídající ceně jízdného platné v době konání pracovní cesty, aniž by zaměstnanec musel jízdní výdaje prokazovat. Náhrada jízdních výdajů zaměstnanci nepřísluší, pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci použití místní hromadné dopravy způsobem, na který zaměstnanec finančně nepřispívá.