§ 72 Nárok na odpočet daně
ZDPHzákon č. 235/2004 Sb. · Díl 10 – Odpočet daně · znění od 1. 1. 2026
Tento paragraf upravuje pravidla pro uplatnění nároku na odpočet DPH (vrácení daně z nákupů) pro plátce daně v rámci jejich podnikání. Stanovuje, u jakých přijatých nákupů a služeb si můžete DPH odečíst, kdy tento nárok vzniká a v jakých případech je odpočet omezen nebo zcela zakázán. Zvláštní pozornost věnuje limitům pro odpočet DPH u osobních automobilů a jejich technického zhodnocení.
- Nárok na odpočet DPH máte u nákupů zboží a služeb, které použijete pro své podnikatelské činnosti s nárokem na odpočet v tuzemsku i zahraničí.
- Maximální výše DPH na vstupu, kterou si můžete uplatnit při pořízení jednoho vybraného osobního automobilu (kategorie M1), je částka 420 000 Kč.
- U technického zhodnocení osobního automobilu se nárok na odpočet DPH snižuje nebo zcela zaniká, pokud součet DPH z pořízení auta a předchozích zhodnocení již dosáhl či přesáhl hranici 420 000 Kč.
- Nárok na odpočet DPH vzniká přesně v okamžiku, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat.
- Odpočet DPH nelze uplatnit u nákupů použitých na reprezentaci (které nejsou daňově uznatelnými náklady) ani u plnění v rámci režimu pro malé podniky pro jiný členský stát.
- Pokud nakoupené plnění použijete jen zčásti pro účely s nárokem na odpočet, máte nárok pouze na částečný odpočet DPH, jehož výši upravuje jiné ustanovení.
(1) Plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci své ekonomické činnosti použije pro účely uskutečňování
a) zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku,
b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,
c) plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku,
d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až i), k) až r) a t) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo
e) plnění uvedených v § 13 odst. 7 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5.
(2) Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona
a) na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno, nebo službu, která mu byla nebo má být poskytnuta, nebo
b) na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země.
(3) U pořízení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem plátce, se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje
a) částka 420 000 Kč, pokud daň na vstupu podle odstavce 2 je u pořízení tohoto automobilu nejméně 420 000 Kč, nebo
b) daň na vstupu podle odstavce 2, pokud není částka daně na vstupu určena podle písmene a).
(4) U technického zhodnocení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem, podle § 4 odst. 4 písm. c) bodu 4 se pro účely daně z přidané hodnoty za částku daně na vstupu považuje
a) částka 0 Kč, pokud součet daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení je nejméně 420 000 Kč,
b) daň na vstupu podle odstavce 2 v případě kladného nebo nulového rozdílu mezi
1. částkou 420 000 Kč a
2. součtem daně na vstupu podle odstavce 2 u pořízení vybraného osobního automobilu, u něhož bylo technické zhodnocení provedeno, a daně na vstupu podle odstavce 2 u předcházejících technických zhodnocení a u tohoto technického zhodnocení, nebo
c) daň na vstupu podle odstavce 2 snížená o absolutní hodnotu rozdílu určeného postupem podle písmene b), pokud se rozdíl určený postupem podle písmene b) stane po provedení daného technického zhodnocení záporným.
(5) Nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat.
(6) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 7 písm. c).
(7) Je-li plátce osobou registrovanou do režimu pro malé podniky pro jiný členský stát, která může tento režim využívat, nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které použije pro účely uskutečňování plnění v postavení osoby, která využívá režim pro malé podniky.
(8) Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatého zdanitelného plnění, které použije výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v odstavci 1.
(9) Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně (dále jen „odpočet daně v částečné výši“), pokud zákon nestanoví jinak. Příslušná výše odpočtu daně v částečné výši se stanoví postupem podle § 75 nebo 76.
(10) Vybraným osobním automobilem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí vozidlo kategorie M1 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, které není sanitním ani pohřebním automobilem, není pořízeno za účelem provozování silniční motorové dopravy na základě koncese ani není sportovním vozidlem podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.