§ 73 Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně

ZDPHzákon č. 235/2004 Sb. · Díl 10 – Odpočet daně · znění od 1. 1. 2026

Lidsky řečeno

Tento paragraf stanovuje základní podmínky a časová pravidla pro to, aby si plátce mohl vrátit nebo odečíst DPH (uplatnit nárok na odpočet daně) z přijatých nákupů a služeb. Týká se všech plátců DPH, kteří nakupují od jiných dodavatelů, zdovážejí zboží ze zahraničí nebo pořizují zboží z jiného členského státu EU. Určuje především nutnost mít daňový doklad, povinnost daň v některých případech přiznat či zaplatit a vymezuje lhůty, do kdy je možné odpočet uplatnit.

  • Pro získání odpočtu DPH musíte mít daňový doklad a u specifických obchodů (např. dovoz nebo nákup ze zahraničí) musíte danou daň také přiznat nebo zaplatit.
  • Nárok na odpočet můžete uplatnit nejdříve v tom období, kdy splníte všechny předepsané podmínky (máte doklad, případně přiznanou/zaplacenou daň).
  • Čas pro uplatnění odpočtu je omezený – nárok zaniká po uplynutí druhého kalendářního roku, který následuje po roce, kdy nárok vznikl (s výjimkou případů, kdy z daného plnění sami přiznáváte daň).
  • Pokud máte nárok na odpočet pouze v částečné výši, musíte jej uplatnit nejpozději za poslední období daného kalendářního roku (podrobnosti a výjimky při vysokém koeficientu či u dlouhodobého majetku upravují další ustanovení).
  • Chybějící náležitosti na daňovém dokladu neznamenají automaticky ztrátu nároku, pokud jej dokážete prokázat jiným způsobem.
  • Pokud je na dokladu uvedena vyšší DPH než určuje zákon, můžete si odečíst jen zákonnou výši; je-li na dokladu DPH nižší, odečtete si pouze tuto nižší částku.
Pozor: Při nároku na odpočet v částečné výši si dejte pozor na striktní časové omezení do konce daného kalendářního roku a nepřekračujte celkovou lhůtu dvanácti kalendářních měsíců/dvou let pro uplatnění jakéhokoliv odpočtu.
Příklad: Pokud jako plátce obdržíte daňový doklad, na kterém dodavatel vyčíslil vyšší částku daně, než jakou stanovuje zákon, jste oprávněni odečíst si pouze tu částku daně, která odpovídá zákonu.
Zjednodušené vysvětlení vzniká automaticky a nenahrazuje odbornou radu. Závazné je úřední znění níže.
Úřední znění

(1) Pro uplatnění nároku na odpočet daně je plátce povinen splnit tyto podmínky:

a) při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, mít daňový doklad,

b) při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil při poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku nebo jiným plátcem, anebo kterou plátce uplatnil při pořízení zboží z jiného členského státu, daň přiznat a mít daňový doklad; nemá-li plátce daňový doklad, lze nárok prokázat jiným způsobem,

c) při odpočtu daně při dovozu zboží, je-li plátce povinen tuto daň přiznat podle § 23 odst. 2 až 4, daň přiznat a mít daňový doklad, nebo

d) při odpočtu daně při dovozu zboží, není-li plátce povinen postupovat podle § 23 odst. 2 až 4, vyměřenou daň zaplatit a mít daňový doklad.

(2) Plátce je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky podle odstavce 1.

(3) Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Po uplynutí této lhůty je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud mu vznikla povinnost z tohoto plnění přiznat daň.

(4) Plátce, který má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v částečné výši, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně podle odstavce 3 tím není dotčena. Lhůta podle věty první se neuplatní, pokud plátce má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v krácené výši a vypořádací koeficient podle § 76 odst. 7 nebo 9 vypočtený z údajů za kalendářní rok, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve, je roven nebo vyšší než 95 %, s výjimkou případu, kdy přijatým zdanitelným plněním je dlouhodobý majetek.

(5) Neobsahuje-li doklad pro prokázání nároku na odpočet daně všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, lze nárok prokázat jiným způsobem.

(6) Převyšuje-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu výši daně, která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani, která má být uplatněna podle tohoto zákona. Je-li částka daně uvedená na přijatém daňovém dokladu nižší, než která má být uplatněna podle tohoto zákona, je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen ve výši odpovídající dani uvedené na daňovém dokladu.

Zdroj: e-Sbírka

Interested in White Label?

Offer our services as your own, with your identity and website design.

For agents, accountants, tax advisers and law firms

Become a White Label partner