§ 297 Evropská rada zaměstnanců ustavená podle zákona
ZPzákon č. 262/2006 Sb. · Hlava V – Přístup k nadnárodním informacím · znění od 29. 8. 2026
Tento paragraf upravuje fungování a pravomoci Evropské rady zaměstnanců u velkých firem působících ve více státech. Určuje, jak se volí její členové v České republice, jak dlouho trvá jejich mandát a jaké informace jim musí vedení (ústředí) pravidelně či při mimořádných událostech předávat. Týká se zaměstnavatelů, kteří mají mezinárodní působnost a zřízenou tuto radu.
- Členy evropské rady zaměstnanců v ČR jmenují zástupci zaměstnanců na společném zasedání, případně si zaměstnanci zvolí svého zástupce, pokud u nich zástupci nepůsobí.
- Funkční období evropské rady zaměstnanců je 4 roky, po jejichž uplynutí rada hlasuje dvoutřetinovou většinou o dalším postupu vyjednávání.
- Ústředí zaměstnavatele je povinno nejméně jednou ročně vypracovat zprávu a informovat radu o ekonomické situaci, vývoji výroby či prodeje a projednat s ní plánované investice, změny v zaměstnanosti nebo hromadné propouštění.
- Při výjimečných okolnostech, jako je zrušení firmy nebo hromadné propouštění, musí ústředí radu informovat bez zbytečného odkladu a na její žádost s ní opatření projednat.
- Jména, příjmení a adresy do zaměstnání svých členů musí evropská rada zaměstnanců bez zbytečného odkladu oznámit ústředí.
(1) Členy evropské rady zaměstnanců v České republice jmenují ze zaměstnanců zaměstnavatele zástupci zaměstnanců na společném zasedání. Nejsou-li ustaveni nebo nepůsobí-li u některého zaměstnavatele zástupci zaměstnanců, zvolí si zaměstnanci zástupce, který se za ně účastní společného zasedání. Rozdělení hlasů na společném zasedání se určí poměrně podle počtu zaměstnanců, za které zástupce zaměstnanců jedná. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, platí § 286 odst. 6 obdobně. Není-li nutné společné zasedání, postupuje se obdobně při jmenování nebo volbě člena evropské rady zaměstnanců.
(2) Ustanovení odstavce 4 platí i v případě, kdy je v České republice umístěna pouze organizační složka zaměstnavatele s působností na území členských států.
(3) Jména a příjmení svých členů a jejich adresy do zaměstnání je evropská rada zaměstnanců povinna bez zbytečného odkladu oznámit ústředí, které tuto informaci předá zaměstnavatelům a zástupcům zaměstnanců, popřípadě zaměstnancům.
(4) Funkční období evropské rady zaměstnanců trvá 4 roky. Po uplynutí 4 let od ustavující schůze hlasuje evropská rada zaměstnanců, zda bude s ústředím vyjednávat podle § 290 a 291, nebo zda se ustaví evropská rada zaměstnanců podle tohoto ustanovení. Rozhodnutí přijímá rada dvoutřetinovou většinou všech jmenovaných členů. Pro vyjednávání se použije obdobně § 290 a 291.
(5) Nejméně jednou za kalendářní rok je ústředí povinno na základě zprávy, kterou vypracuje,
a) informovat evropskou radu zaměstnanců o
1. organizačním uspořádání zaměstnavatele a jeho ekonomické a finanční situaci,
2. pravděpodobném vývoji činnosti, výroby a prodeje,
3. záležitostech, které je povinno s evropskou radou zaměstnanců projednat,
b) projednat s evropskou radou zaměstnanců
1. pravděpodobný vývoj zaměstnanosti, investice a podstatné změny organizace práce a technologie,
2. zrušení nebo zánik zaměstnavatele, převod zaměstnavatele nebo části jeho činnosti, jeho důvody, podstatné důsledky a opatření vůči zaměstnancům,
3. hromadné propouštění, jeho důvody, počty, strukturu a podmínky pro určení zaměstnanců, s nimiž má být rozvázán pracovní poměr, a plnění, která mají zaměstnancům příslušet kromě plnění vyplývajících z právních předpisů.
Ústředí zašle zprávu také zaměstnavateli.
(6) Jestliže vzniknou výjimečné okolnosti, nebo mají být přijata rozhodnutí, která mají podstatný vliv na zájmy zaměstnanců, je ústředí povinno bez zbytečného odkladu informovat evropskou radu zaměstnanců a na její žádost s ní projednat potřebná opatření. Je-li ustaven výbor podle § 298 odst. 2, může ústředí jednat s tímto výborem. Členům evropské rady zaměstnanců, kteří byli zvoleni nebo jmenováni za zaměstnavatele, kterého se mají opatření týkat, je však ústředí povinno umožnit účast na tomto projednání. Výjimečnými okolnostmi se rozumí zejména
a) zrušení, zánik nebo převod zaměstnavatele nebo jeho části,
b) hromadné propouštění (§ 62).